Proč prodavačky chodí do práce ve svátky a opravy silnic trvají dlouho?

Prodavačky

Spoustu lidí trápí, že prodavačky jsou “nuceny” chodit do práce i v neděli a o svátcích. Proč to tak ale je? Krátká odpověď je: “Protože to tak trh chce”. To by ale bylo moc jednoduché (navíc to není dost přesvědčivý argument), tak to trošku rozepíšu.

Pro zjednodušení budeme počítat pouze s jedním týdnem a budeme chtít, aby prodavačky v neděli do práce nemusely. Předpokládejme, že v celé republice se nakoupí za týden potraviny v množství X. Tj průměrně to vychází X/7 na den. Pokud by to šlo všechno ideálně, tak si zákazníci ty potraviny nakoupí v průběhu týdne, takže se dostaneme na X/6 za den. V tomto případě by byli všichni spokojení - prodavačky nemusí pracovat v neděli, lidé mají potraviny, obchody vydělají stejně (6X/6 = 7X/7).

Problém 1 - Prodavačky

Ty prodavačky v drtivé většině případů nikdo nenutí do práce v neděli chodit. Za práci v sobotu a neděli má prodavačka ze zákona nárok na příplatek ke mzdě. Tj když bude chodit normálně od pondělí do pátku a nebude pracovat o víkendu, logicky bude mít míň peněz.

Problém 2 - Zákony

Zvažuje se zákon, který by nařizoval zavřít obchody nad určitou plochu ve svátky,.. Pokud by toto prošlo, logicky tím přijdou velké obchody o peníze, protože zákazníci budou nakupovat v menších obchodech, které zavřeno mít nemusí. Velký obchod tím tak získává nevýhodu oproti malým obchodům. Vydělá míň peněz, nemůže si dovolit tolik zaměstnanců (ani to nedává smysl když má 1 den zavřeno) a ano, zase to odskáčou prodavačky.

Problém 3 - Zákazníci

Zákazníci prostě chtějí mít možnost si nakupit kdykoliv cokoliv. Představte si situaci, že v sobotu uděláte nákup na neděli, ale v neděli k vám v poledne zavolá tetička z druhé strany republiky, že se za hodinu staví na návštěvu a vy doma nemáte nic, co byste ji mohli nabádnout. Co teda uděláte? Půjdete to obchodu a dokoupíte to že? Nedává ekonomicky smysl mít doma zásobu potravin “pro jistotu”. Potraviny se kazí,… Navíc nemusí to být jen jedna tetička, může to být celá část rodiny a to už vám opravdu nějaký balíček rok starých sušenek stačit nebude.

Problém 4 - Zákazníci dělníci

Lidi můžeme mimo jiné rozdělit na ty, kteří poskytují službu (prodavačky) a ty, kteří něco vyrábí (dělníci). Dělníkovi končí obvykle pracovní doba dříve než prodavačce, ale i tak se může stát, že otevřený obchod už prostě nestihne. Takovému dělníkovi nezbývá nic jiného než nakupit právě v neděli, kdy on do práce nemusí (ano, i v sobotu někteří dělníci pracují). Kdyby nebyly obchody otevřené, umře dělník nejspíš hlady a prodavačka nemá ani kde prodávat, protože jí nemá kdo postavit obchod.

Problém 5 - Konkurence

Pro obchody je velice těžké se od konkurence odlišit. Ceny potravin jsou prakticky stejné, dostupnost obchodů už taky nehraje takovou roli. Jednou z mála konkurenčních výhod (viz minulý článek), kterou může obchod nabídnout je právě otevírací doba. “Nemáš otevřeno? Půjdu vedle” - obchod prodělá, zase se to projeví na výplatě prodavačky.

Ve všech případech na tom nakonec prodavačka stejně prodělá. Buď dostane menší výplatu nebo přijde o práci úplně. Není proto lepší prodavačkám dát tu šanci si přivydělat prací v neděli a dělníka nemučit hlady?

Opravy silnic

Proč opravy silnic (nebo čehokoliv jiného) trvají tak dlouho? Zase je za tím ekonomika. Ty stavební frimy potřebují taky vydělávat peníze. Z dobrého pocitu ještě nikdo moc dlouho nepřežil.

Firma

Každá firma má určitou výrobní kapacitu. Není to dané ani tak množstvím zaměstnanců, jako spíš množstvím pracovních strojů. My budeme předpokládat, že ke každé opravě je potřeba jen 1 typ super-ultimativního stavebního stroje a naše vzorová firma má těcho strojů 100. Zároveň má vždy dostatek zaměstnanců k obsluze těchto strojů. Dál budeme předpokládat, že každé staveniště je neomezeně velké a vztah mezi dobou dokončení a počtem pracovních strojů je lineární. V praxi to tak samozřejmě není, podmínky jsou mnohem komplikovanější.

1.den

Založili jsme firmu, investovali prostředky do 100 strojů a nemáme co dělat.

2.den

Protože jsme hodně šikovní, sehnali jsme si zakázku (č.1) na opravu 10km silnice za 10M Kč. Pošleme tam 100 strojů a přepokládáme, že opravu dokončíme za 11 dní (tj 13. den). Ve smlouvě máme termín dokončení pozdější, takže jsme v pohodě.

3. den

Subdodavatel udělal chybu a nemáme co dělat. Platíme stroje, platíme dělníky a nevyděláváme vůbec nic.

4. den

Získali jsme další zakázku (č.2), opět na opravu 10km silnice za 10M Kč. Nemáme ale žádné stroje, takže ze zakázky č.1 stáhneme 50 strojů. Termín dokončení zakázky č.1 se prodlouží na 18.den, termín dokončení zakázky č.2 pak bude 20.den.

Takto naše firma získává další a další zakázky, dokud je schopná plnit smluvní termíny a dokud má stroje. Příjmy se jí tak více rozmělňují a v podstatě každý den dokončí nějakou zakázku. Může tak průběžně pokrývt své náklady. Navíc tím eliminuje veškeré prostoje, které se při stavbách běžně dějí. Nemusí to být jen chyby subdodavatelů, ale i technologické přestávky (ten beton taky musí někdy uschnout ne?).

“Proč ale nedělá těch zakázek míň a rychleji? Vždyť by bylo tolik lidí spokojenějších…” Tak si to přečtěte ještě jednou… Naše vzorová firma by sice v součtu vydělala stejně, ale prodloužila by se celková doba vyhotovení právě o ty prostoje => zhoršilo by se cashflow => firma by se dostávala do dluhů => nevydělá dělník => vydělá míň obchod, kde ten dělník nakupuje => vydělá míň prodavačka => její děti nemají co jíst a kde bydlet, protože prodavačka dost nevydělala a dělník jim nepostavil dům.

Závěr

Obdobné principy lze nalézt i v jiných odvětvích než jen stavebnictví a obchodu. Stačí se jen zamyslet a na celý problém se nesobecky podívat i z druhé strany (toho obchodu / stavební firmy). I v té firmě dělají lidi a ti taky potřebujou živit svoje rodiny. Firma se proto musí chovat tak, aby vydělala co nejvíce peněz, aby mohla růst a platit větší a větší počet zaměstnanců.